Miluji med s vůní tradice...

V naší rodině má včelaření dlouhou tradici. 
Můj dědeček Václav Kulík začal včelařit kolem roku 1929. 

Já osobně včelařím od roku 2001, kdy jsem péči o včelstva po svém dědečkovi převzala.
Na včelách mě fascinuje propracovanost včelího společenství, jejich velká píle a neuvěřitelné schopnosti.

Představte si, že na jeden kilogram medu musí včelky nalétat dohromady až 280 tisíc kilometrů, tj. zhruba sedmkrát kolem rovníku! Včela navštíví za minutu asi deset květů. Celé včelstvo dokáže za jediný den navštívit až několik milionů květů!

Fascinuje mě i neuvěřitelná schopnost včel orientovat se při letech za snůškou a to, jak polohu té nejsladší pastvy sdělují svým družkám v úlu pomocí tanečků. Ostatní včely pak neomylně najdou žádanou potravu.

Většina lidí si myslí, že včelaři chovají včely jen kvůli medu a získávání včelího vosku. Největším přínosem včel není ta trocha medu, ale OPYLOVÁNÍ. Včely mají nezastupitelnou úlohu při udržování rozmanitosti naší krajiny. Včely totiž sbírají pyl jako svou potravu a zároveň ho přenášejí z　květu na květ, čímž květy opylují. Velká část zemědělsky významných rostlin patří mezi hmyzosnubné a jsou závislé na opylení převážně včelou medonosnou. Platí to i pro volně rostoucí květy. Bez včel by byly hmyzosnubné plodiny a květiny vytlačovány nenáročnými větrosnubnými travami. Naše krajina by přestala být petrá a lidé by brzy nebyli schopni vypěstovat dostatek potravin.
 

Chtěla bych proto zdůraznit, abychom si vážili každé včely, každého včelstva, ale také každého včelaře, který o ně pečuje.

Našim včeličkám se celoročně s láskou věnujeme, získáváme od nich lahodný med, z něj vyrábíme další pochoutky a speciality a využíváme od nich i propolis, ze kterého vyrábíme domácí propolisové masti, tinktury a spreje. To vše nám přináší spoustu radosti a uspokojení.