O medu

Jak vzniká med

• Včely sbírají nektar a medovici na rostlinách. Nektar je výměšek rostlinných žláz, které se nachází nejčastěji ve květu. Medovice je cukernatá látka produkovaná hmyzem (u nás jsou to zejména mšice) a vyskytuje se na listech a jehličí stromů.
• V úle je zpracují: složité cukry rozštěpí - včela svými enzymy přemění převažující sacharózu na jednoduché cukry (glukózu a fruktózu) a navíc takto zpracovanou surovinu obohatí o další enzymy.
• Řídký nektar zahušťují – odpařují nadbytečnou vodu, které je v nektaru 60-70%, kdežto ve medu jen asi 15 - 18%.
• Nakonec zralý med zavíčkují - med uložený v plástech zakonzervují víčky z vosku a med zde dozrává do své lahodné podoby.

Druhy medů

• Květový - zpravidla světlejší barvy, rychle krystalizuje díky vyššímu obsahu glukózy (s výjimkou medu akátového).
• Medovicový (někdy také nazývaný lesní) - zpravidla tmavší barvy, pomaleji krystalizuje díky vyššímu obsahu fruktózy, včely sbírají medovici na listech a jehličí stromů.
• Smíšený - směs medů květových a medovicových.
• Jednodruhové medy - např. řepkový, lipový, akátový.

Krystalizace medu

• Je to přirozený proces, jeden ze znaků, dle kterých se hodnotí kvalita medu. Napovídá, že se jedná zřejmě o kvalitní, nefalšovaný med.
• Některé medy (hlavně řepkový) začnou krystalizovat během týdne či dvou. Stalo by se to i včelám v plástech.
• Krystalizovaný med lze uvést do tekutého stavu pozvolným zahříváním ve vodní lázni o teplotě okolo 45°C.
• K rozpuštění zkrystalizovaného medu nikdy nepoužíváme mikrovlnné trouby.

Pastový med

• Pastování je úprava medu řízenou krystalizací. Nic se do medu nepřimíchává, jedná se jen o změnu konzistence na krémovitou pastu.
• Pastový med je zkrystalizovaný med, který ale není tuhý, má konzistenci pasty, a to napořád. Toho je docíleno opakovaným mícháním v průběhu přirozené krystalizace.

Skladování medu

• Vzhledem k vysokému obsahu cukrů má med samokonzervační účinky. I přesto je nutné dodržovat určitá pravidla skladování
• Med skladujeme v uzavřených skleněných nebo porcelánových nádobách.
• Hlavně v suchu - chráníme ho před vzdušnou vlhkostí (med je hygroskopický - absorbuje do sebe vzdušnou vlhkost a tím se ředí).
• Chráníme ho před denním světlem a hlavně před přímými slunečními paprsky – neškodí medu, ale ničí v něm obsažené vitamíny. Temno je důležité zejména při dlouhodobém skladování.
• V chladu med být nemusí, ale svědčí mu to (cca 15°C). Biologická aktivita medu se sníží a navíc se zpomalí i krystalizace. Nevadí ani mráz.
• Naopak škodí přehřátí – zahřívání nad 50°C ničí vitamíny, enzymy a další cenné látky v medu obsažené.

Složení medu

• cukry: fruktóza 30-38%, glukóza 26-33%, sacharóza 1-10%, vyšší cukry 1-10%
• voda 17-20%
• enzymy
• vitamíny (B1, B2, B3, biotin, C, kys. pantotenová)
• minerální látky (draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síra, mangan, zinek, měď)
• organické kyseliny (pyrohroznová, glukonová, jablečná, citronová,...)
• aromatické látky
• aminokyseliny, ...

Jak se nenapálit při koupi medu

• Aby med zůstal tekutý, často se v obchodech provádí šizení ”umělými cukry”, nastavení enzymaticky rozloženými škroby na monosacharidy, nebo je med zahříván příliš dlouho na vysoké teploty, čímž se zničí většina enzymů a jiných cenných látek.
• U medů dovezených z některých zemí mimo EU se mohou vyskytovat rezidua po léčení včel antibiotiky (u nás jsou antibiotika zakázána).
• Směs medů ze zemí EU a mimo EU - není určeno v jakém poměru se musí míchat, tudíž tyto medy mohou obsahovat (a většinou obsahují) jen nepatrné množství evropského medu.
• Pekařský med (= průmyslový med) - může být staršího data, obsahovat vyšší procento vody, být převařený nebo obsahovat melecitózní med - špatně stravitelný trisacharid.
• Filtrovaný med - jsou odfiltrovaná veškerá pylová zrna, která se normálně v medu vyskytují, čímž je znemožněno rozborem určit původ medu.

Nejspolehlivějším způsobem, jak získat kvalitní med, je koupit ho přímo od známého včelaře. Jen tak máte šanci získat z medu to, co od něj očekáváte.